U nížinných toků lze povodeň úspěšně předpovídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby. Povodí Bylanky v zájmovém území patří k rozhraní vrchovino-nížinné oblasti, lze tedy povodeň předvídat jen relativně úspěšně na základě hydrometeorologické předpovědní služby, i když postupové doby jsou podstatně kratší než u nížinných toků. Vysoké vodní stavy se vyskytují zejména na jaře při tání sněhu a v létě po prudkých deštích a přívalových srážkách. Rychlost postupu čela povodňové vlny je přibližně 2 m/s.
U toku Bylanky – na území obce Lány - má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý charakter, převážně po vydatných letních srážkách lokálního charakteru, příp. po náhlém oteplení a tání sněhu v jarním období. Tyto povodňové situace na základě předpovědní služby prakticky nelze předvídat. Proto by měly být řešeny operativní činností povodňové komise obce Lány.
Do této kategorie povodní se řadí i povodně z přívalových srážek (bleskové povodně), které vznikají při dlouhotrvajících vydatných deštích, které se drží na jednom místě.
Povodňová ochrana v těchto oblastech by měla být zaměřena na pravidelnou a účinnou prevenci a na okamžité informování obyvatel při riziku výskytu těchto povodní.
Tab. 3 Postupové doby povodňových průtoků na Bylance
Tok |
Úsek |
Délka [km] |
Postupová doba [hodin] |
Bylanka |
pramen – obec Lány |
10 |
1 h 30 min |
Odhad tendence vývoje další povodňové situace, vycházející mimo jiné ze skutečného stavu nasycení půdy a nepříznivé předpovědi (vydatné srážky na více následujících dnů), je nejdůležitějším předpokladem pro včasné vyhlášení jednotlivých stupňů povodňové aktivity. Včasné znamená dříve, než hladina či hodnota srážek, směrodatné hodnoty skutečně dosáhne. Z tohoto důvodu je doslova životně důležitá předpovědní služba zajišťovaná ČHMÚ ve spolupráci se správcem povodí (Povodí Moravy, Lesy ČR).