B. Věcná část


Charakteristika zájmového území obce Lány (okr. Chrudim)

 

Obec Lány se rozkládá v údolí řeky Bylanky, 6 km západně od města Chrudim a 10 km severně se nachází statutární město Pardubice, 16 km severozápadně město Přelouč a 23 km severovýchodně město Holice. Lány  leží v severní  části okresu,  6 km západně od Chrudimi a cca 6 km východním směrem od Heřmanova Městce. K obci náleží místní část Kozojedy, které leží ve východním okraji katastru obce ve vzdálenosti 2 km. Obcí s rozšířenou působností je Chrudim.

Obec sousedí jižně s obci Morašice, odkud přitéká Bylanka a severně s obci Bylany. Součátstí obce je i její část Kozojedy.

V současné době katastrální výměra obce činí 464 ha a žije zde 274 obyvatel.

Charakteristickou zástavbou obce jsou rodinné domy jedno a dvoupodlažní se sedlovými střechami. Velkou část katastru tvoří louky. Pozemky obce jsou rovinatého rázu v průměrné výšce 300 m. n. m.  Pardubický (CZ053)

Z hlediska evropských statistických jednotek náleží Lány do regionu Severovýchod (NUTS3 – CZ053) a je součástí svazku obcí Mikroregion Chrudimsko, svazku obcí, který vytvořilo s obcemi -  Úhřetice, Čankovice, Řestoky, Bítovany, Bořice (okres Chrudim), Bylany (okres Chrudim), Chrast, Chrudim, Dolní Bezděkov, Dvakačovice, Ekonomika, Evropa, Honbice, Horka (okres Chrudim), Kočí (okres Chrudim), Licibořice, Lukavice (okres Chrudim), Mladoňovice (okres Chrudim), Morašice (okres Chrudim), Nabočany, Nezaměstnanost, Okres Chrudim, Orel (okres Chrudim), Přestavlky (okres Chrudim), Rabštejnská Lhota, Slatiňany, Sobětuchy, Stolany, Svídnice (okres Chrudim), Třibřichy, Trojovice, Tuněchody, Vejvanovice, Zaječice (okres Chrudim) a Zájezdec.

Páteřním tokem je potok Bylanka, tekoucí z jihu na sever, která v obci přijímá několik bezejmenných přítoků. Bylanka zde protéká v těsné blízkosti jak silnice, tak i obytných domů a infrastruktury obce.


Geomorfologické a geologické poměry

Geologie, geologické mapy ale i další zajímavé informace pro katastrální území Lány u Bylan (k.ú. 616583), obec Lány, pověřená obec Heřmanův Městec, obec s rozšířenou působností Chrudim, okres Chrudim, Pardubický kraj.

Území obce Lány leží severně od geoparku Železné hory. Odtud také směrem na sever stékají všechny významné toky katastru obce.

Obecná geologická charakteristika území NGŽH vychází z regionálně geologické příslušnosti jeho jednotlivých částí. Železné hory jsou, stejně jako celý Český masív, součástí variského orogénu (FATKA – MERGL 2009). Západní část je dle současných poznatků řazena do tepelsko-barrandienské zóny, tzv.bohemika (CHLUPÁČ A KOL. 2002). Jedná se o tzv. železnohorské proterozoikum a železnohorské (někdy také chrudimské) paleozoikum. Centrální část navrhovaného území je tvořena plutonitem
-železnohorským plutonickým komplexem (železnohorský či nasavrcký pluton) a ohebským krystalinikem, které z regionálně geologického hlediska spadá do kutnohorsko
-svratecké oblasti, tedy do moldanubika s. l. Východní část území je tvořena horninami tzv. hlinecké(hlinské) zóny (rhenohercynikum) a horninami poličského krystalinika (moldanubikum). Dále sem částečně zasahují horniny kutnohorského krystalinika (u Chotěboře) a svrateckého krystalinika (u Otradova a Proseče).
 
Hojně zastoupené jsou křídové sedimenty, které se nacházejí na západním, severním a východním okraji v podobě křídy Dlouhé meze a chrudimské křídy.
 

Geomorfologie území Národního geoparku Železné hory je podmíněná pestrou skladbou eologického podloží, které prošlo dlouhým a složitým geologickým vývojem v období dlouhém více jak 500 iliónů let.

Hlavní a centrální část území tvoří Železné hory, klínovitý severozápadní výběžek Českomoravské vrchoviny, zasahující do České křídové tabule. Zásadní dominantou území je Železnohorský hřbet, který se na jihozápadě zvedá podél významné a prastaré tektonické linie – železnohorského zlomu a tvoří z této strany výraznou, téměř horskou kulisu. Severozápadní úbočí pak klesá povlovněji, směrem do polabské části České křídové tabule.

Na dnešním zformování tohoto území se největší mírou podílely třetihorní tektonické procesy, které vyzdvihly starohorní a prvohorní jádro Železných hor a přispěly k rozlámání a místy k odnosu druhohorních svrchnokřídových sedimentů. Erozní procesy na konci třetihor a ve čtvrtohorách potom dávají zájmovému území konečnou podobu, vznikají významné skalní útvary a erozní tvary. Vyvíjí se současná podoba říční sítě, zajímavou ukázku říčního pirátství poskytuje řeka Chrudimka v okolí Ohebu u dnešní Sečské přehrady.


Biokoridory a území ekologické stability

Pro udržení a posílení ekologické stability území je do ÚP zapracován územní systém ekologické stability (ÚSES)

1.1Územní systém ekologické stability – ÚSES

 

Hlavní prvky ( biokoridory, biocentra ), které obsahuje návrh generelu SES  pro řešené území, jsou součástí hlavního a koordinačního výkresu:

- lokální biokoridory:

LBK   2 - „ Bylanka - Lány “ - podél Bylanky protékající obcí od jihu k severu

LBK 10 - „ Skupický potok I.“ - LBK severně od Bořetického rybníku po soutok 

         s Markovickým potokem

LBK 12 - „ Markovický potok po Markovický rybník “ 

LBK 14 - „ Markovický potok u Kozojed “ - od Kozojedského rybníku po silnici

       Markovice – Lány

LBK 40 - „ Dubanka “ - spojnice LBC 36 „Remíz na Dubance“ a lokálního biocentra

         severně od silnice I/17 

LBK 49 - „ Skupický potok II.“ - v úseku od LBC 48 /od silnice Stolany-Morašice/ až po

         Bořetický rybník

- lokální biocentra:

LBC   9 - „ Bořetický rybník “ - vodní plocha na Skupickém potoce mezi obcí Lány a

         místní části Kozojedy

LBC 13 - „ Louky u Kozojed “ - po obou stranách Markovického potoka u Kozojed

LBC 36 - „ Remíz na Dubance “ - západní okraj katastru, jižně od silnice I/17


Kromě zastavěných částí má řešené území výrazně monofunkční charakter, který je převážně určen zemědělskou výrobou.  

Nenachází se zde chráněná území ani významné krajinné prvky evidované dle zákona 114/92 Sb. O ochraně příroda a krajiny; v obci nebyly rovněž vyhlášeny památné stromy.

V řešeném území se nevyskytuje dobývací prostor, chráněné ložiskové území (CHLÚ), výhradní ložisko nerostných surovin, území s předpokládaným výskytem ložiska (prognózní zdroj) ani plochy pro jejich technické zabezpečení. Rovněž se zde nevyskytuje území ohrožené sesuvem ani jiná svahová deformace.

Do území nezasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod CHOPAV. Ochranné pásmo lesa se v řešeném území nenachází.  

V řešeném území se nevyskytují žádné prvky regionálního nebo nadregionálního významu.


V Kozojedech jsou vymezeny funkční plochy NSpv ( smíšená nezastavěného území – přírodní / vodohospodářské ) - v rozsahu PHO I. st. vodních zdrojů - zejména na Markovickém potoku a jeho levostranném přítoku Stolanském (Červeném) potoku. (z nichž největší je Kozojedský (Pouchobradský) rybník).